Snad už skoro každý zkoušel doma upéct kváskový chleba. Někomu se podařil a někomu ne. Není to nic jednoduchého, pekař domácího chleba musí znát určité zákonitosti týkající se kvašení mouky a vody, aby byl jeho výsledek lehký, kyprý, vláčný a tak akorát mokrý. Většina kváskových chlebů z obchodu, které znám jsou těžké, lepivé a moc kyselé cihly, které si člověk může dát k jídlu  možná tak párkrát za týden a pak se mu přejí nebo chce změnu. Chléb nemá být ani hutný, ani lepivý ani kyselý, aby se vám nepřejedl a mohli jste ho jíst prakticky pořád. Chléb, který peču je vláčný, kyprý a kyselý není. Prostě ho milujeme! Na našem stole už není pro jiný chleba místo…. nejlepší je s nějakou pomazánkou, tvarohem, rybičkami nebo jen tak s máslem. Je opravdu lahodný. A klasický chleba z obchodu? Ten už ani nekupujeme (jen ve výjimečných případech). Nedá se to prostě srovnat. Kdo pozná chuť dobrého chleba, už nechce jiný.

Nechejte se zasvětit do úžasného procesu pečení chleba, dovolte, aby se opravdový chléb stal součástí vašeho každodenního života a dopřejte mu vlastní místo ve vaší domácnosti. Uvidíte, že nácvik není zase tak náročný, jak se všude píše a zvládne ho i naprostý laik.

Na svém kurzu vám prozradím všechny ty důležité „vychytávky“ které nikdo prozradit nechce (abyste náhodou neměli lepší chleba než on) a naučím vás velmi jednoduše pochopit problematiku kváskového pečení. Věřte, že i ten první chleba, který po kurzu uděláte, se vám povede a bude tak úžasný, že už jiný chleba nebude chtít jíst.

Kdo kdy zkoušel péct kváskový chleba podle různých návodů, tak se musel připravit na složité odměřování a vážení surovin a také počítání času. Pořád nějaké vzorce a přesné postupy. Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě? A výsledek? Většinou se moc nepodařil nebo nebyl vůbec takový, jaký popisovali, že bude. Není to trochu demotivující? A proč to tak dopadlo, když jsem to dělal/a přesně podle receptu? Je to tím, že nikdo, jak jsem již psala, nechce prozradit ta nejdůležitější „tajemství úspěchu“, protože nebylo jednoduché se k nim propracovat a je to vlastně takové malé Know-how a to je velmi cenné. Vím sama, jak bylo obtížné a časově náročné se propracovat k výbornému a nadýchanému chlebu. Kolik pecnů jsem zkazila a musela jsem je dát slepicím, než jsem byla s výsledkem spokojená? Nespočetně. Ráda vás ušetřím těchto počátečních nezdarů a bude mě velmi těšit, když se vám pečení opravdového chleba stane radostí, tak jako mě. Pojďme do toho!

Vše se odvíjí od kvality kvásku…mladý, starý, kyselý, nezralý…tohle všechno ovlivňuje kvalitu a chuť chleba. Správný kvásek má vonět po chlebu, má mít konzistenci hlenu či řidšího pudingu a jak s oblibou říkám, asi tak milion bublinek pod pěnovou čepičkou. Když si budete zakládat svůj první kvásek, doporučuji nechat ho zrodit se v nižších teplotách. Bude to sice déle trvat, ale trvanlivost a kvalita kvásku bude rozhodně lepší než u „rychlokvašek“ vzniklých při vyšších teplotách.

Jakmile máte již hotový kvásek hodící se pro zadělání těsta, můžete se do toho pustit. Ve správném poměru smícháte kvásek, vodu, mouku a sůl a vytvoříte těsto, do kterého můžete ještě přidat kmín či různá semínka. Fantazii se meze nekladou. Těsto musí mít správnou vlhkost a hustotu, aby chléb po upečení nebyl těžký a lepivý. Nejlepší je praktická ukázka s popisem, která je součástí mého kurzu. Při takové ukázce nejlépe pochopíte jak má těsto správně vypadat.

Velmi důležitá je i sůl. Sůl se přimíchává do těsta hned, přírodní kvasinky při kontaktu se solí nehynou (jako je tomu u droždí) ale naopak jsou stimulovány a těsto nemá sklon k překynutí. Sůl je důležitou složkou, která ovlivňuje výslednou chuť chleba. Když je jí málo, chléb je mdlý, nevýrazný a řekla bych, že je dokonce nechutný a nespraví to ani slanější ingredience natřená na neslaný krajíc. Když je soli naopak moc, tak to nemusím ani popisovat. To si každý umí představit. Protože pokaždé zadělávám různě velké množství těsta, tak jsem si vytvořila vlastní vzoreček (velmi jednoduchý), kterým si zkrátka vypočítám odpovídající množství soli do těsta a chleba mám vždy stejně slaný. Bývala jsem velmi zklamaná vždy, když se mi povedl výstavní chleba, který byl díky malému množství soli nechutný. To pro mě bylo horší než když se nepovedl vůbec. V kurzu se tento vzoreček dozvíte a při každém vašem pečení si ho jen připomenete a pak už ho budete znát nazpaměť.

Po umíchání těsta přichází kynutí. Kynutí je velmi variabilní. Běžně se uvádí 4-8 hodin kynutí, ale já se řídím okem, teplotou a fází měsíce. Čas prakticky nesleduji. Není důležitý. Při pečení kváskového chleba je čas nepřítel – nic se nesmí uspěchat.

Jakmile je těsto správně vyknuté je čas ho dát do trouby. Musí se počítat s tím, že chleba v troubě ještě chvíli bude kynout, tak musíte odhadnout správnou dobu, kdy ho tam vložíte, aby vám nakonec ještě nepřekynul. Tím by vám trochu klesnul nebo by se mohl úplně propadnout. Ale to je jen estetická chyba. Na chuti nic nemění. Když to správně načasujete, tak budete mít krásně tvarovaný pecínek. Ovšem pokud vložíte do trouby chleba nedokynutý, bude z něj těžký, neprovzdušněný chléb, který se vám bude při konzumaci lepit na patro. A chutnat vám dozajista nebude. Nedokynutý chleba poznáte podle boční trhliny. Odhadnout ten správný čas, kdy vložit chleba do trouby se vám podaří až pár chlebů při pečení zkazíte a až se vám jich pár podaří. Budete mít jednoduše s čím porovnávat. Tak trošku škola pokus-omyl. Takto jsem ke správnému odhadu dospěla i já. V kurzu vám prozradím tu „správnou fintu“ týkající se kynutí a jeho správného odhadu.

Věřte ve své schopnosti a pokořte tento zdánlivě komplikovaný proces pečení vlastního chleba. Jakmile se vám to podaří, tak zjistíte, jak jste obohatili sebe a svou rodinu, protože není nic úžasnějšího, než mít na stole svůj vlastní, opravdový chléb a vidět jak všem chutná. A mimochodem….je to krásný dárek pro druhé, ve kterém darujete lásku.

Vaše Veronika